Abecední rejstřík: his…

Hesla 1 - 30 z 48 nalezených

  • His

    His, symbol pro histidin.

  • Hispania

    Hispania [-pány-], Hispánie - ve starověku označení Pyrenejského poloostrova. Římané ji získali po bojích s Kartágem…

  • Hispaniola

    Hispaniola [ispanjo-, špan.< lat.], st. ozn. pro Haiti.

  • hispanistika

    hispanistika [-nysty-, lat.], věda o jaz., liter. a kult. Španělska; v širším smyslu i Portugalska a Lat. Ameriky.

  • Hispar

    Hispar, ledovec v Pákistánu v Karakorumu v h. skupině Hispar Mustagh; 326 km2, splaz dlouhý 62 km.

  • Histadrut

    Histadrut, izraelská reformistická odborová organizace pod vlivem sociálně dem. strany Mapai. Vede rozsáhlou podnikatelskou…

  • histamin

    histamin [histamín, řec.], 2-(4-imidazolyl)ethylamin, silná org. zásada. Má význ. úlohu ve fyziol. jako mediátor některých…

  • Histiaios

    Histiaios [-tyajos], †493 př.n.l., tyran v Mílétu pod perskou nadvládou, později poradce krále Dareia l. v Súzách.…

  • histidin

    histidin [-tydýn, řec.], His- 2-amino3-(4-imidazolyl)propanová kyselina. Chemicky je vázána v bílkovinách.

  • histiocyt

    histiocyt [-ty-, řec.], druh tzv. bloudivých vazivových buněk, vyskytujících se v řídkém pojivu. Jsou oválného či…

  • histo-

    histo- [řec.], první část složených cizích slov znamenajicí tkáň, tkáňový (histologie).

  • histogén

    histogén [řec.]. meristema histogenum - prvotní meristém rostlin, z něhož vzniká dermatogén, periblém a pleróm.…

  • histogeneze

    histogeneze [řec.], biol. a) v průběhu vývoje jedince proces diferenciace embryonálních tkání v tkáně definitivní;…

  • histografie

    histografie [řec.], metoda zobrazení výsledků měření nebo vyšetření. Studovaný jev se třídí podle stanovených…

  • histogram

    histogram [řec.], mat. statist. sloupkový diagram sestavený z obdélníků, jejichž základny jsou intervaly…

  • histochemie

    histochemie [řec.], nauka o chem. složení jednotlivých tkání rostlin, živočichů a člověka i o chem. procesech v…

  • histokompatibilitní antigeny

    histokompatibilitní antigeny [-ty- -ty-], transplantační antigeny - glykoproteiny strukturou podobné imunoglobulinům;…

  • histologie

    histologie [řec.], studium stavby tkání těl organismů i člověka. Dělí se na cytologii (nauka o buňce); vlastní h.…

  • histomoniáza krůt

    histomoniáza krůt [-ny-, řec.], enterohepatitida - protozoární onemocnění postihující zejm. krůťata, působené…

  • histon

    histon [řec.], jednoduchá, bazická globulární bílkovina s vysokým obsahem argininu a lysinu; zákl. složka chromatinové…

  • histopatologie

    histopatologie [řec.], vědní disciplína, součást patologie zabývající se posuzováním patol. stavů. Používá histologické…

  • Histoplasma

    Histoplasma [-zma, řec.], rod hub z třídy Ascomycetes, řazených dříve do čeledi Histoplasmataceae. Vyskytují…

  • Historia Augusta

    Historia Augusta [lat., Dějiny císařů], soubor životopisů řím. císařů od Hadriana po Numeriana (117-284). Byla sepsána…

  • historia magistra vitae

    historia magistra vitae [víté, lat.], dějiny jsou učitelkou života (Cicero, De oratore - O řečníku).

  • historická archeologie

    historická archeologie, nesprávný termín používaný k označení středověké archeologie.

  • historická geografie

    historická geografie, mezní disciplína historie a geografie, která zkoumá vývoj lidské spol. v geografických podmínkách…

  • historická malba

    historická malba, zvl. odvětví figurální kompozice, jejímž námětem jsou konkrétní hist. události, mytické nebo…

  • historická památka

    historická památka, pův. druh kult. památek, připomínajících určité hist. události, nebo též předměty vztahující…

  • historická topografie

    historická topografie, hist. disciplína, která se zabývá popisem určitého území (oblasti) v minulosti; zachycuje a…

  • historická věda

    viz dějepis