Abecední rejstřík: mon…

• MONA
• MÖNC
• MOND
• MONE
• MONF
• MONG
• MONH
• MONI
• MONK
• MONM
• MONN
• MONO
• MONR
• MONS
• MONT
• MONU
• MONZ
• MONŽ

• monile

  monile [-ny-, lat.], reliéfně zdobený přívěsek s ostatkem, upevňovaný na náprsní sponu liturgických oděvů katolických…

• Monilia

  Monilia [-ný-, lat.] a) anamorfní rod terčoplodé houby rodu Monilinia; b) st. ozn. hub rodu Candida

• moniliáza

  moniliáza [-ny-, lat.], moniliasis, soor, moučnivka - plísňové onemocnění vyvolané kvasinkou Candida albicans.…

• Monilinia

  Monilinia [-nylíny - lat.], rod vřeckovýtrusých terčoplodých hub s anamorfou Monilia . Známo asi 20 druhů. Některé…

• moniliózy

  moniliózy [-ny-, lat.], moniliové hniloby - choroby rostlin působené houbami z rodu Sclerotinia s konidiovým stadiem…

• monitor

  monitor [-ny-, lat.] 1. sděl.tech. přístroj používaný ke sledování a kontrole provozu složitějších…

• monitorování

  monitorování [-ny-], angl. monitoring 1. spojité nebo pravidelně opakované sledování vybraných parametrů, funkcí…

• Moniuszko

  Moniuszko [-ňuš-] Stanisław , 5. 5. 1819 až 4. 6. 1872, pol. skladatel a dirigent; vyšel z prvků pol. lid. hudby.…

• Moniz

  Moniz [munyš] Antonio Caetano de Abreau Freire Egas, 29. 11. 1874 až 13. 12. 1955, port. fyzik a lékař, neurolog;…

• Monk

  Monk [mank] Thelonious . 10. 10. 1920 až 17. 2. 1982, amer. džezový klavírista, skladatel a vedoucí skupiny; ve…

• monkhmerské jazyky

  monkhmerské jazyky, skupina austroas. jazyků izolačního typu, převážně tónových, v Kampučii, Laosu, Vietnamu, Thajsku,…

• Monmouth

  Monmouth [manmes] James , 9. 4. 1649 až 15. 7. 1685, angl. politik; nemanželský syn Karla II., od 1663 vévoda z…

• Monn

  Monn Georg Mathias , 9. 4. 1717 až 3. 10. 1750, rak. skladatel a varhaník; působil jako varhaník ve Vídni, přispěl…

• mono-

  mono- [řec.], první část složených slov značící jedno-, jedino-, samo- (monočlánek).

• monoblok

  monoblok, přístroj používaný v ortodoncii při anomáliích chrupu u dětí. Lze jím upravit vadné postavení zubů.

• Monoceros

  Monoceros, Jednorožec - souhv. již. oblohy.

• Monocotyledonae

  viz jednoděložné rostliny

• monocyklický

  viz monovoltinní

• monocytární angína

  viz mononukleóza

• monocytomakrofágový systém

  monocytomakrofágový systém, soubor buněk mezodermálního pův., hl. krevních monocytů a tkáňových makrofágů (plicní…

• Monocytozoa

  Monocytozoa [řec.], jednobuněční podříše živočichů, jejichž život probíhá většinou ve stadiu jediné buňky.…

• monocyty

  monocyty [řec.], monocyti - druh bílých krvinek (agranulocytů) s ledvinovým, popř. laločnatým jádrem a s téměř…

• Monod Gabriel

  Monod [-no] Gabriel . 7. 3. 1844 - 10. 4. 1912, fr. pozitivistický historik; prof. Collège de France. Zakl. fr. medievistické…

• Monod Jacques

  Monod Jacques Lucien , 9. 2. 1910 až 31. 5. 1976, fr. biochemik a mikrobiolog; zahr. člen ČSAV (1965), prof. Collège…

• monodie

  monodie [-dy-, řec.], hud . 1. ozn. jednohlasé hudby; 2. v antice a středověku (gregoriánský chorál, rytířský…

• monodrama

  monodrama 1. dram. žánr s jedinou jednající osobou, běžný v řeckém div. před Aischylem, zvl. ale v 18.st. S žánrem…

• monoestrie

  monoestrie [řec.], období říje u samic, opakující se jednou za rok; obvyklá u divoce žijících velkých savců mírného…

• monofág

  monofág, potravní specialista - živočich, který se živí pouze jediným druhem potravy; např. bourec morušový se živí…

• monofonní

  monofonní, zvuková tech. jednokanálový přenos, záznam nebo reprodukce zvuku; na rozdíl od stereofonie neumožňuje…

• monofrekvenční záření

  viz monochromatické záření