Abecední rejstřík: k…

Hesla 991 - 1020 z 7418 nalezených

  • Karafiát Jan

    Karafiát Jan, 4.1. 1846 - 31.1. 1929, č. prozaik; evang. kněz. Do vývoje dětské liter. zasáhl svou knihou Broučci

  • karafiát rostlina

    karafiát [it.< orient.], pěstované odrůdy některých druhů hvozdíku rodu Dianthus.

  • Karagatsis

    Karagatsis Mitsos . 1908 - 14. 9. 1960, řec. prozaik; stoupenec novoreal., ovlivněn psychoanalytickými směry. Autor…

  • karagén

    karagén [podle irského místa Carrageen], sušené vybělované stélky ruduchy, Chondrus crispus , bohaté slizem.…

  • Karaginský záliv

    Karaginský záliv, záliv Beringova moře na vých. pobřeží Kamčatky. Uprostřed zálivu je Karaginský ostrov, oddělený…

  • Karagöz

    Karagöz [-gez, turecky černooký], hl. postava tureckých stínových her; drsný lid. chlapík, který vždy napálí svého…

  • Karagwe

    Karagwe, starý afr. stát na území dnešní Ugandy. V 16.-18.st. závislý na říši Kitwara; po jejím oslabení král.,…

  • Karachánovci

    Karachánovci, dyn. vládnoucí 927 až 1212 v karachánovském státě. K nejvýzn. patřili Nasr (10. st.), Ibrahim (1046…

  • karachánovský stát

    karachánovský stát, raně feud. stát ve stř. Asii v oblasti mezi ř. Tarim a Ili (vých. Turkestán, Sedmiříčí). Vznikl…

  • Karaj

    Karaj, město v Iránu; 138 800 obyv. (1976). Zeměd. středisko.

  • Karajan

    Karajan Herbert von, *5. 4. 1908, rak. dirigent; šéf řady význ. evr. hud. institucí (1938-45 Státní opery v Berlíně,…

  • karaka

    karaka [it.< arab.], největší plachetní válečná a obch. loď 15. a zač. 16.st. Pochází vývojově z obch. středomořských…

  • karakal

    karakal [turečtina], rysec pustinný, Caracal caracal - šelma z čeledi kočkovitých, pod. rysovi. Žije v suchých…

  • Karakitani

    Karakitani (Černí Kitani), potomci mongolských Kitanů, kteří v 1.pol. 12.st. po pádu kitanské říše uprchli do stř.…

  • karakitanská říše

    karakitanská říše, Západní Liao feud. stát ve stř. Asii asi 1140-1218; vytvořen částí Kitanů, kteří uprchli…

  • karakola

    karakola [fr.< špan.], bojová sestava jezdectva určená v 16. a na zač. 17.st. k boji proti pěchotě vyzbrojené palnými…

  • Karakorum město

    Karakorum, Charchorin - hl.m. středověkého Mongolska na horním toku ř. Orchon u dnešního kláštera Erdenedzú (zal.…

  • Karakorum pohoří

    Karakorum, Karákóram - pohoří ve vysoké stř. Asii na styku hranic Indie, Pákistánu a Číny; druhé nejvyšší na…

  • Karakostov

    Karakostov Stefan Ljubomirov , *7. 9. 1915, bulh. div. kritik a historik; prof. Vysoké školy div. umění v Sofii.…

  • Karakozov

    Karakozov Dmitrij Vladimirovič , 4. 11. 1840 - 15. 9. 1866 (popraven), účastník rus. rev. hnutí; išutinec. 4.…

  • karakulská ovce

    karakulská ovce, kožešinové plemeno tlustoocasých ovcí, rozsírené hlavně v RF, Afghánistánu, již. Africe a Argentině.…

  • karakurt

    karakurt, snovačka jedovatá, Latrodectus mactans tredecimguttatus - černý jedovatý pavouk. Žije v již. Evropě…

  • Karalijčev

    Karalijčev Angel Ivanov , 21. 8. 1902 až 14. 12. 1972, bulh. prozaik. Psal real. venkovské povídky, převyprávěl…

  • Karaman

    Karaman, m. v Turecku ve středu Anatólské plošiny, 1 014 m n.m.; 52 000 obyv. (1980). Horská zemědělská oáza. Muzeum.…

  • Karamanlis

    Karamanlis Konstantinos, 23. 2. 1907 - 23. 4. 1998, řecký polit. a státní činitel, právník. Min. řady vlád.…

  • karamel

    karamel [fr.], barvivo vzniklé zahříváním (karamelizací) cukru nad 120 °C. Žvýkavý bonbón z karamlizovaného cukru…

  • karamelizace

    karamelizace, tepelný rozklad sacharózy teplotou vyšší než 120 °C. Vznikají zplodiny těkavé a netěkavé; netěkavé…

  • karamely

    karamely, cukrovinky měkké i tvrdé, vyrobené z cukru a škrobového sirupu s přídavkem plnotučného mléka a tuku, popř.…

  • Kárámí

    Kárámí Rašíd , 30. 12. 1921, libanonský politik, od 1953 nepřetržitě člen vlády; 1955-56, 1958-60, 1961-64,…

  • Karamzin

    Karamzin Nikolaj Michajlovič , 12. 12. 1766 - 3. 6. 1826, rus. spisovatel a historik. Zakl. rus. sentimentalismu (Pisma…