Abecední rejstřík: p…

Hesla 8371 - 8400 z 8450 nalezených

  • pyrex

    pyrex [řec.], obch. název pův. amer. chem. skla s malou tepelnou roztažností. V.t. simax.

  • pyrgeometr

    pyrgeometr [řec.], přístroj pro měření efektivního vyzařování, tj. rozdílu mezi vlastním vyzařováním vodorovně…

  • Pýrgos

    viz Pirgos

  • pyrheliometr

    pyrheliometr [řec.], přístroj k měření celk. množství sluneční energie, dopadající na zemský povrch (v.t. sluneční…

  • pyrhosiderit

    viz goethit

  • pyrhotin

    pyrhotin, světle bronzový magn. šesterečný nerost, sulfid železnatý s přebytkem síry; t = 3, h = 4,5.…

  • pyridin

    pyridin [-dýn, řec.], heterocyklická slouč., zákl. látka ze skupiny tzv. pyridinových zásad. Získává se z kamenouhelných…

  • pyridinové nukleotidy

    pyridinové nukleotidy [-dý- -ty-], ozn. pro slouč. nikotinamidadenindinukleotid (NAD) a nikotinamidadenindinukleotidfosfát…

  • pyridoxal

    pyridoxal, jedna ze tří forem vitamínu B6. Z p. vzniká působením enzymu akt. forma vitamínu B6 - pyridoxalfosfát.…

  • pyridoxalfosfát

    pyridoxalfosfát, koenzym řady enzymů metabolismu aminokyselin, vznikající enzymově z vitamínu B6.

  • pyridoxamin

    pyridoxamin [-ín], jedna ze tří forem vitamínu B6. Z p. vzniká enzymově akt. forma vitamínu B6 - pyridoxalfosfát.…

  • pyridoxaminfosfát

    pyridoxaminfosfát, koenzymová forma vitamínu B6 jako donor aminoskuptny.

  • pyridoxin

    pyridoxin [-ín], adermin, vitamín B6 5-hydroxy-6-methyl-3,4pyridindimethanol; nezbytná složka lidské výživy.…

  • pyrimidin

    pyrimidin [-dý-], molek. biol. bazická, dusík obsahující heterocyklická slouččenina; zákl. cytosinu,…

  • pyrimidiny

    pyrimidiny [-dý-], l,3-diaziny, heterocyklické dusíkaté slouč., hojně se vyskytující v přírodě. Tzv. pyrimidinové…

  • pyrit

    pyrit [řec.], kyz železný - mosazně žlutý nerost kovového vzhledu, krychlová modifikace disulfidu železnatého; t

  • pyritové tavení

    pyritové tavení, metalurgické zpracování měděných sulfidických rud. Rudy se taví v šachtové peci v silně oxidační…

  • pyro-

    pyro- [řec.], první část složených slov značící vztah k ohni nebo k žáru (pyrofagie - polykání ohně).

  • pyroceram

    pyroceram [řec.], obchodní název pro amer. typ keramického skla.

  • pyroelektrický krystal

    pyroelektrický krystal, diel. krystal vykazující pyroel. vlastnosti. Nemá střed symetrie a má polární osu. Např.:…

  • pyroelektřina

    pyroelektřina, změna el. polarizace způsobená změnou teploty v diel. krystalech bez středu symetrie a s polární osou.…

  • pyroferal

    pyroferal [řec. + lat.], karbidická, žárovzdorná litina legovaná 28-30 % Al a obsahující asi 1,2 % C. Odolná proti…

  • pyrofyllit

    pyrofyllit [řec.], perleťově bílý, někdy nažloutlý i nazelenalý štěpný nerost, křemičitan hlinitý, obsahující…

  • pyrofyt

    pyrofyt [řec.], rostlina podporovaná ve svém rozšíření požáry. P. se vyskytují např. v pravidelně vypalovaných…

  • pyrogalol

    pyrogalol C6H3(H)3, 1,2,3-trihydroxybenzen. Vyrábí se z galové kys. Používá se např. v analýze…

  • pyrogeny

    pyrogeny [řec.], látky obvykle mikrobiálního pův., které po parenterálním vpravení do organismu vyvolávají horečnatou…

  • pyrohroznová kyselina

    pyrohroznová kyselina, acidum pyruvicum, CH3CCH, 2-oxopropionová kys., důl. meziprodukt metabolismu. V

  • pyrokatechin

    pyrokatechin [-ín, řec.], C6H4(OH)2, orthodihydroxybenzen, bezbarvý krystalický prášek, rozpustný…

  • pyrokatechol

    pyrokatechol, C6H4(OH)2, 1,2-dihydroxybenzen, o-dihydroxybenzen, org. látka vznikající při…

  • pyroklastické horniny

    pyroklastické horniny [-ty-], usazeniny vzniklé nahromaděním sypkého materiálu vyvrženého sopkami (sopečný popel,…