Abecední rejstřík: ó…

Hesla 2191 - 2220 z 2797 nalezených

  • oslnění odrazem

    oslnění odrazem, oslnění odrazem světla na lesklých nebo světlých plochách v zorném poli. O. o. se rozumějí i jiné…

  • Oslo

    Oslo [uslu, oslo], hl.m. Norska, středisko stejnojmenného m. fylke a fylke Akershus v Oslofjordu; 454 km2, 791 500…

  • Oslofjord

    Oslofjord [uslufjur], fjord v již. Norsku; dlouhý 100 km, široký 10-20 km, hluboký do 354 m. Četné ostrovy. V závěru…

  • oslunění

    oslunění, ozáření přímým slunečním zářením obsahujícím i složky nevnímané lidským okem, např. infračervené…

  • Osm podivínů z Jang-čou

    Osm podivínů z Jang-čou, tradiční název skupiny čín. malířů převážně z 18.st., kteří patřili k neoficiálním…

  • Osma

    Osma, skupina 8 malířů (E. Filla, O. Kubín, A. Procházka, B. Kubišta, M. Horb, B. Feigl, V. Nowak, A. Pittermann-Longen),…

  • Osman I.

    Osman I., zvaný Gází (výbojce), kolem 1258-1324, turecký sultán; zakl. osmanské říše a osmanské dyn. (v.t. Osmani).…

  • Osmanczyk

    Osmanczyk [-maňčik] Edmund Jan , *10. 8. 1913, pol. publicista, reportér a žurnalista. V ucelených souborech (Sprawy…

  • Osmani

    Osmani, Osmanci - dyn. sultánů turecké (osmanské) říše 1299-1922; zal. Osmanem l. (asi 1259-1324 nebo 1326) v záp.…

  • Osmaniye

    Osmaniye [-nyje], m. v již. Turecku, vých. od Adany; 84 200 obyv. (1980). Zeměd. středisko. Prům. textilní.

  • osmanská říše

    osmanská říše, ottomanská říše - turecká říše, zal. 1299 vládcem drobného emirátu v sz. Anatólii Osmanem I.…

  • osmaronie

    osmaronie [-ny-], Nuttalia cerasiformis - severoamer. strom z podčeledi mandloňovitých z čeledi růžovitých. Plody…

  • osmdesátiletý cyklus

    osmdesátiletý cyklus, perioda 80-100 let, během níž se mění mohutnost jedenáctiletých cyklů sluneční aktivity.…

  • Osmena

    Osmena [-ňa] Sergio . 9. 9. 1878 až 19. 10. 1961, filipínský politik a státník. Po l .svět. válce vůdce liberální…

  • osmerka

    osmerka, 8° (octavo), knižní formát, který pův. vznikl trojím přeložením tiskového archu; dnes normalizovaný formát…

  • osmiofilní

    osmiofilní [lat. + řec.], vázající osmium; např. složka buňky nebo pletiva.

  • osmistěn

    osmistěn, oktaedr - mnohostěn omezený osmi trojúhelníky. Pravidelný o. (omezený osmi rovnostrannými trojúhelníky)…

  • osmium

    osmium [lat.< řec.], Os, chem. prvek VIII. skupiny periodické soustavy. Modrošedý kov, velmi tvrdý, ale křehký, který…

  • osmo-

    osmo- [řec.], první část složených slov značící jednak vztah k tlaku, jednak k čichu (osmologie - nauka o čichu…

  • osmometrie

    osmometrie [řec.], metoda určování molek. hm. rozpuštěných látek ze zák. osmózy.

  • osmomorfóza

    osmomorfóza, tvarové změny rostl. orgánů vyvolané působením osmotického tlaku vnějšího roztoku.

  • Osmond

    Osmond [-mon] Floris , 1849 - 1912, fr. hutník. Zabýval se studiem metalografie železa, ozn. za jejího tvůrce;…

  • Osmonov

    Osmonov Alykul, 1915 - 27. 12. 1950, kirgizský sov. básník. Ve svém díle, které vyniká prostotou a srdečností,…

  • osmoreceptory

    osmoreceptory, čidla citlivá na změny osmotického tlaku vnitřního prostředí organismu, uložená v přední části…

  • osmoregulace

    osmoregulace, zabezpečování stálosti vnitřního prostředí živočichů odstraňováním vody a solí vylučovacími…

  • osmotický tlak

    osmotický tlak [-ty-], tlak, pod kterým vniká rozpouštědlo do roztoku při osmóze. Závisí na teplotě a koncentraci…

  • osmotrofní organismus

    osmotrofní organismus [-nyz-], organismus živící se osmoticky, tj. přijímající potravní roztoky celým povrchem těla;…

  • osmóza

    osmóza [řec.], samovolný přechod molekul rozpouštědla polopropustnou membránou ze zředěnějšího roztoku nebo čistého…

  • Osnabrück

    Osnabrück [-brik], m. v Německu ve spolk. zemi Dolní Sasko, něm. Niedersachsen, na úpatí Teutoburského lesa;…

  • osní kříž krystalografický

    osní kříž krystalografický, soustava tří krystalografických os, jejichž směry a jed. délky jsou dány zákl. vektory…

předchozí hesla

další hesla