Abecední rejstřík: e…

Hesla 2251 - 2280 z 2456 nalezených

  • exkláva

    exkláva [lat.] území obklopené územím jiné země, jíž nepatří, posuzováno z hlediska země, které patří. Např.…

  • exkluze

    exkluze, [lat.] odb. vypuštění, odloučení, příp. vyloučení. V.t. exkluzivita a exkluzivní.

  • exkluzivita

    exkluzivita, výjimečnost, unikátnost, mimořádnost. V.t. exkluzivní a exkluze.

  • exkluzivní

    exkluzivní, adj. výjimečný, mimořádný, unikátní; adv. exkluzivně apod. V.t. exkluzivita a exkluze.

  • exkomunikace

    exkomunikace [-ny-, lat.], vyobcování z církve; jeden z církevních trestů. E. byla používána zejména vůči kacířům.…

  • exkomunista

    exkomunista, bývalý člen komunistické strany. Exkomunistka - bývalá členka komunistické strany. Opakem je komunista…

  • exkoriace

    exkoriace [lat.], excoriatio - oděrka vzniklá nejčastěji škrábáním u svědivých kožních onemocnění.

  • exkrece

    exkrece [lat.] vylučování různých látek rostl. buňkami do prostředí. Rostliny vylučují vodu (při transpiraci),…

  • exkrementy

    exkrementy [lat.], excrementa 1. zool. výměšky, výkaly, hl. nestrávené zbytky potravy živočichů;…

  • exkulpace

    exkulpace [lat.], zbavení, zproštění viny; ospravedlnění.

  • exkurs

    exkurs [lat.], odbočení ve výkladu, přednášce ap.; samostatná vsuvka doplňující výklad.

  • exkurze

    exkurze [lat.], jedna z organizačních forem výuky, uskutečňovaná ve formě studijní vycházky, návštěvy, zájezdu…

  • exkussija

    exkussija, řec. exkusseia, v 11.-15.st. byz. privilegium udělované císařem velkým pozemkovým vlastníkům; jejich držba…

  • exministr

    exministr, bývalý ministr, používá se obvykle po dobu asi 6 měsíců od ukončení činnosti ve funkci.

  • Exner

    Exner Franz, 28. 8. 1802 - 21. 6. 1853, rak. filozof a školský reformátor; prof. univ. v Praze, od 1848 rada min.…

  • Exnerova-Bonitzova reforma

    Exnerova-Bonitzova reforma [-nyco-], úprava stř. školství v zemích habsburské monarchie z 1849, provedená F. Exnerem…

  • exnova

    viz postnova

  • exo-

    exo- [egzo-, řec.], první část složených cizích slov znamenající mimo, zevně, vnější (exosféra). Opak endo-.

  • Exoascus

    viz Taphrina

  • Exobasidium

    Exobasidium [-zídy-, řec.], rod hub z třídy Endomycetes . Hojné je Exobasidium vaccinii . parazitující…

  • exobiologie

    exobiologie viz astrobiologie; kosmická biologie.

  • exocytóza

    exocytóza [řec.], přenos látek pomocí váčků z nitra buňky směrem ven. Opak endocytóza. V.t. cytóza.

  • exoderm

    viz ektoderm

  • exodermis

    exodermis [řec.], vnější vrstva primární kůry kořene ležící pod pokožkou a po jejím odumření přejímající…

  • Exodus kniha Mojžíšova

    Exodus, druhá z tzv. pěti knih Mojžíšových (řec. Pentateuch, hebr. Tóra) Starého zákona; v myticko-legendární…

  • exodus obecně

    exodus [lat.< řec.], hromadný odchod; závěrečná část ant. div. hry, při níž sbor opouštěl scénu.

  • exoftalmus

    exoftalmus [řec.], exophthalmus - vytlačení oka z očnice dopředu, popř. jeho vychýlení od stř. osy; je podmíněn…

  • exogamie

    exogamie [řec.], v rodové spol. pravidlo, podle něhož příslušníci určité skupiny (rodu, kmene, frátrie, vesnice)…

  • exogenní infekce

    exogenní infekce, běžný typ infekčního onemocnění vyskytující se jako důsledek styku makroorganismu s virulentním…

  • Exogyra

    Exogyra, vymřelý mořský mlž s masívními schránkami. Přisedá levou, klenutější miskou. Z jury až křídy. Celosvětové…